VODNÍ TOKY

Vodní toky si udělala příroda k tomu, aby odváděly vodu od pramenů do moří.

Lidé si v blízkosti řek od pradávna stavěli svá obydlí, vodu z řek odebírali a následně tu užitou a nespotřebovanou zase do řek vraceli, někdy měnili trasu koryt řek, jindy vodu používali k pohonu strojů, řeky používali jako dopravní prostředek k dopravě zboží i lidí, někdy koryta přehrazovali, aby měli větší zásobu vody na horší časy. Dnes je situace obdobná, jen více než k pohonu strojů se energie vody využívá pro výrobu elektrické energie.

Krajský úřad stanovuje záplavová území a aktivní zóny záplavových území významných vodních toků, rozhoduje v pochybnostech, zda jde o vodní toky a rozhoduje v případech hraničních vod na hranici s Rakouskem a Německem.

Záplavová území jsou administrativně stanovená území, která mohou být v případě přirozené povodně zaplavena vodou. Aktivní zóna záplavového území je pak ta část území, která odvádí při povodni rozhodující část průtoku vody a ohrožuje bezprostředně životy, zdraví a majetky.

Záplavová území se stanoví a aktivní zóny záplavových území se vymezují na základě § 66 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Podrobnosti k záplavovým územím upravovala do 31. 5. 2018 vyhláška č. 236/2002 Sb., od 1. 6. 2018 pak platí vyhláška č. 79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace. Pro návrhy na stanovení záplavového území, jejichž zpracování bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti této nové vyhlášky, se použijí ustanovení vyhlášky č. 236/2002 Sb.

Odkaz na informace o projednávaných záplavových územích

Odkaz na informace o stanovených záplavových územích a vymezených aktivních zónách záplavových území