LES JAKO EKOSYSTÉM

Lesní ekosystémy lze definovat jako významné krajinné prvky, jejichž nejvýraznější složku tvoří stromová vegetace.  V obecné rovině jde o soubor všech živých a neživých složek lesního prostředí, které jsou navzájem propojeny energetickými toky, přičemž všechny složky prostředí jsou z hlediska zachování ekologických vazeb nenahraditelné. Na rozdíl od minulosti jsou lesy v současnosti chápány nejen jako přirozený zdroj jedné z nejdůležitějších surovin – dřeva, ale i jako významný stabilizační prvek v krajině plnící řadu nezastupitelných tzv. mimoprodukčních funkcí. Jako mimoprodukční funkce lze označit všechny přínosy lesa, které mají celospolečenský dopad.

Obrázek: Velký Mehelník 633 mnm Písecké hory

V době postupných klimatických změn nabývají stále většího významu vodohospodářské funkce lesů. Lesy významně přispívají k zachycování a následnému udržení vody v krajině a pozitivně ovlivňují odtokové poměry v území.  V případě extrémně prudkých srážek výrazně eliminují riziko lokálních povodní a zároveň dlouhodobě přispívají k doplnění zásob podzemních vod. Mezi další významné mimoprodukční funkce lesů patří např. funkce ochranná, krajinná či kulturní. V neposlední řadě je nutné představit lesy jako životní prostředí řady živočišných i rostlinných druhů. Lesy jsou všeobecně považovány za poměrně stabilní ekosystémy s vysokou mírou biodiverzity. Ta je mimo jiné podmíněna širokou paletou biotopů, kterou lesní prostředí představuje. Zvláště v přirozených a přírodě blízkých lesích lze najít celou řadu naprosto unikátních stanovišť, které jsou domovem řady zvláště chráněných druhů. Na lesní prostředí jsou dnes úzce vázány prakticky všechny druhy velkých šelem a dravců.