SVOZOVÁ STUDIE ODPADU DO ZEVO

text celé studie

Úvod 

Původním úkolem v zadání Svozové studie do ZEVO bylo najít optimální konsensus pro dopravu skládkovaných odpadů z regionu Jihočeského kraje do místa dlouhodobě plánovaného ZEVO Vráto. V průběhu zpracování studie došlo k zásadním posunům v plánech na výstavbu ZEVO v Jihočeském kraji.

Na prezentaci dne 7. 9. 2021 byly představeny další konkurenční záměry na výstavbu ZEVO v Jihočeském kraji.

Zadavatelem studie je Krajský úřad Jihočeského kraje a studie musí především posloužit městům a obcím Jihočeského kraje. Proto i na základě nově zjištěných informací nesmí stranit jednomu záměru odklonu především směsných komunálních odpadů od skládkování. Proto je nutno ve studii zohlednit tyto nově vzniklé záměry.

Studie musí zohlednit i další relevantní skutečnosti související s možným energetickým nebo jiným využíváním SKO nebo dalších skládkovaných odpadů.

Jedná se především o analýzu dalších záměrů na energetické využívání odpadů v širším okruhu Jihočeského kraje dostupných za určitých podmínek pro odpad jihočeských obcí prostřednictvím překládacích stanic.

Z těchto a dalších důvodů, které budou ve studii dále komentovány, nelze studii pojímat omezeně jako optimalizaci odvozu odpadů do ZEVO Vráto, neboť ani tato na první pohled logická varianta výstavby a provozu kapacitního ZEVO v Českých Budějovicích nemusí být pro obce Jihočeského kraje (dále Jčk) nakonec optimální variantou.

Proto bude snaha koncipovat svozovou studii jako komplexní zhodnocení stávajícího stavu s predikcí možných variant řešení tak, aby obce a města Jčk měly usnadněnou rozhodovací úlohu pro budoucí nasměrování odklonu skládkovaných odpadů.

Tento odklon začíná být aktuální vzhledem k postupnému zvyšování poplatků za skládkování. Komplexně bude problematika ekonomiky zvyšování poplatků v kontextu ekonomiky energetického využívání analyzována ve studii.

Závěr a doporučení studie

Svozová studie měla primárně navrhnout svoz odpadů do ZEVO. Cílem studie tedy nebylo zajistit pro ZEVO dostatek odpadů, ale navrhnout a definovat možnosti efektivního svozu dosud skládkovaných odpadů a to především v kontextu nově platného zákona o odpadech. 

Svozová studie je podkladem pro informování obcí a vlastníků odpadů ohledně budoucích dodávek odpadu do ZEVO a definovala předpokládané kapacity a umístění jednotlivých překladišť odpadů, a to v kontextu připravovaných projektů ZEVO, především projektu ZEVO Vráto, které je v rámci příprav realizace nejdále.

Z bilancí uvedených ve svozové studii vyplývá, že pro zajištění odklonu skládkovaných odpadů produkovaných v Jihočeském kraji nebo i v přilehlých obcích z Kraje Vysočina je potřeba výstavby ZEVO Vráto o kapacitě 160 Kt odpadu za rok a jednoho menšího ZEVO buď v Písku nebo v Plané nad Lužnicí o kapacitě 40 až 50 Kt odpadu za rok nezbytná.

Část odpadů do vzdálenosti 25 až 30 km bude v případě realizace jihočeských ZEVO svážena přímým svozem. Pro zajištění svozu odpadů z obcí vzdálených nad 25 až 30 km od jihočeských ZEVO je potřeba vybudovat svozový systém sestávající z navržených překladišť odpadu a z velkokapacitní dopravy odpadu z překladišť do těchto ZEVO. Tento svozový systém do uvedených ZEVO nahradí stávající skládky odpadu, na které bude od roku 2030 odpady dle zákona č.541/2020 Sb. zakázáno ukládat.

Klíčovým pro obce a další producenty dosud skládkovaných odpadů bude cena na bráně jednotlivých ZEVO, a to nejen v Jihočeském kraji.

Jednu z možností, jak zajistit spravedlivé ceny pro jednotlivé obce Jihočeského kraje, připravuje Teplárna České Budějovice, a.s., která zajišťuje výstavbu ZEVO Vráto. Teplárna předpokládá úhradu nákladů na dopravu odpadu z překladišť o kapacitě nad 5000 t odpadu/rok do ZEVO Vráto. Tím budou náklady na odběr odpadu na výstupu z překladišť stejné jako náklady na „bráně“ (gate fee) ZEVO Vráto. Tímto by ZEVO Vráto mohlo získat určitou konkurenční výhodu, ale jen v případě příznivých cen na bráně oproti další potencionální konkurenci.

Realizace tohoto konceptu bude v rámci kraje dle výše uvedených skutečností obtížná a je plně v gesci Teplárny České Budějovice, a.s..

Zpracovaná „Svozová studie odpadů do ZEVO“ ale možná generovala více otázek, než bylo stanoveno v původním zadání studie.

Je to dáno především zásadně změněnou situací v plánování energetického využívání odpadů na území Jihočeského kraje. Z původně plánovaného ZEVO Vráto v režii teplárny České Budějovice, a.s. jsou aktuálně ve hře ještě ZEVO Písek nebo ZEVO C-Energy Planá nad Lužnicí.

Nastalá situace v podstatě neumožňuje modelovat jednotný a jediný svozový systém definovaný výhradním zařízením na energetické využívání odpadů.

Další zásadní změnou, která koresponduje s teoretickým rozšířením energetického využívání odpadů v Jihočeském kraji, je zásadní změna na energetickém trhu. K postupnému útlumu uhlí danému vysokou cenou emisních povolenek a s tím související snahou EU o dekarbonizaci energetiky se přidává cenová nedostupnost zemního plynu. Alternativy jsou omezené a jednou z nich je energetické využívání odpadů. Proto je možno očekávat urychlení připravovaných projektů v rámci celé ČR a možná i některých nových projektů tak jak tomu v posledním roce je i v Jihočeském kraji.

Z uvedeného vyplývá klíčová premisa pro obce a města Jihočeského kraje, které nemají možnost výstavby ZEVO na svém území. Rozhodujícím faktorem bude pro ně celková ekonomická výhodnost dané lokality ZEVO, popř. jiného zpracovatelského závodu na SKO a jiné skládkované odpady, která se kromě ceny za dopravu bude primárně vztahovat k ceně na bráně příslušného ZEVO. V případě, že skutečně dojde k realizaci více ZEVO v ČR může pro obce nastat opačná situace, než je ta aktuálně platná, daná nedostatkem kapacit na energetické využívání odpadů.  V případě razantnějšího zvýšení kapacity ZEVO může dokonce nastat situace konkurence v poptávce po energeticky využitelných odpadech. V této situaci nemusí hrát dopravní náklady na přepravu odpadů prostřednictvím PS zásadní roli a rozhodující se stane konkurenční cena na bráně příslušného ZEVO. 

Studie ale jednoznačně odpověděla na otázku nutnosti výstavby překládacích stanic.

Nově stanovené poplatky v zákoně o odpadech posouvají ekonomickou nutnost odklonu části odpadů od skládkování na dobu před oficiálním ukončením skládkování v roce 2030.

Klíčovým závěrem studie je potřeba výstavby PS í pro jednotlivé svozové oblasti regionu JčK bez ohledu na realizaci ZEVO v Jihočeském kraji! 

Možnosti využívání železniční dopravy jsou zatím omezené, a to vzhledem k poměrně malým vzdálenostem a ekonomice železniční dopravy, která je dražší než doprava po silnici.

Ze zkušenosti jiných oblastí v ČR navíc vyplývá, že omezováním skládkových kapacit může být realizace PS výhodná pro diverzifikaci i tohoto dočasného způsobu nakládaní.

Možnost integrovaného krajského nebo výhradně municipálního řešení je velmi problematicky řešitelná, a to nejen z pohledu existence více projektů na ZEVO.  Další velkou překážkou je významná pozice soukromých svozových firem v regionu, které budují a provozují kapacity PS bez ohledu na záměry energetického využívání odpadů a mohou proto významně promluvit do celkového svozového systému.

Municipalizace nebo snahy o řešení problematiky svozu a nakládání s KO by ale měly být prioritou pro obce a města, neboť jsou vlastníky KO a jejich odpovědnost je proto nezastupitelná.

1.1       DOPORUČENÍ

1. Podporovat výstavbu centrálního ZEVO Vráto o kapacitě 160 Kt odpadu za rok jako sdíleného řešení pro vlastníky odpadů prostřednictvím ZEVO Vráto, a.s..
2. Podporovat výstavbu dalších kapacit ZEVO v Jihočeském kraji
3. Podporovat výstavbu překladišť odpadu především ty kapacitní s kapacitou nad 5000 tun odpadu za rok.