Lýkožrout smrkový (Ips typhographus)

Popis:

Jedná se asi o 4 – 5,5 mm velikého brouka taxonomicky řazeného do čeledi nosatcovití (Curculionidae), podčeledi kůrovci (Scolytinae). Jeho tělo je válcovitého tvaru a vyznačuje se poměrně výrazným štítem a charakteristicky vykrojenými krovkami. Zbarvení dospělce přechází z tmavě hnědé do smolně černé barvy. Nožky a tykadla jsou zpravidla světlejší. Nedospělý brouk má barvu žlutavou až hnědavou. 0,6 – 1 mm veliké vajíčko je oválného tvaru, bílé až lesklé barvy. Larvy kůrovce lýkožrouta smrkového jsou bělavé a beznohé s hnědě chitisovanou hlavou nepatrně vynikající z obrysu těla. Kukla je bílá, veliká 5 - 6 mm. Charakteristický požerek je nejčastěji dvouramenný (tj. jedna matečná chodba míří rovně nahoru a druhá dolů), časté jsou i požerky tříramenné kdy naproti jedné matečné chodbě leží dvě další, které jsou od sebe mírně odchýleny. Víceramenné požerky jsou spíše výjimkou.

Biologie:

Lýkožrout smrkový je typickým zástupcem tzv. sekundárních škůdců. Primárně vyhledává silně oslabené stromy, respektive stromy odumírající ať již v důsledku sucha či mechanického poškození (polomové dříví, dříví z těžeb). Neoslabené zdravé stromy napadá až při značném namnožení při tvorbě I. generace. Jelikož lýkožrout smrkový potřebuje pro zdárný vývin larev silnější vrstvu lýka, stává se častým škůdcem starších věkových tříd lesa (stromy staré 60 a více let). Při silném přemnožení ovšem poškozuje i smrčiny podstatně mladší a ojediněle může napadnout i další dřeviny (např. modřín a některé druhy borovic). V našich podmínkách zakládá lýkožrout smrkový zpravidla 2 pokolení (ve vyšších polohách jedno), v době probíhajících klimatických změn však není výjimkou navýšení počtu pokolení o celou jednu generaci. Jarní rojení začíná v nižších a středních polohách zpravidla na přelomu dubna a května, nicméně za příhodných podmínek může probíhat i podstatně dříve. Na oslabený strom nalétávají nejprve samci, kteří vyhlodávají tzv. snubní komůrku. Zpravidla po 24 hodinách (pokud nejsou zaliti pryskyřicí) začínají tito „průzkumníci“ vylučovat agregační feromony, pomocí kterých sdělují dalším samcům informaci o příhodném prostředí a zároveň lákají samice k páření. Následuje hromadný nálet na strom, který je pro něj ve svém důsledku smrtící. Poté co dojde k spáření, hlodá samička svoji matečnou chodbu, kde v malých výklencích naklade cca 60 vajíček. Z těch se v průběhu následujících 6 -18 dnů vylíhnou larvy, které se po vyhloubení larválních chodeb zakuklí. Po osmi dnech se z kukel líhnou noví, zpočátku bílí brouci, kteří s postupným vývojem tmavnou. Ti podle situace buď na tom samém stromě či na náhradním místě prodělávají po 2 -3 týdny takzvaný úživný žír a poté co pohlavně dospějí, napadají další stromy. Celý cyklus vývoje lýkožrouta smrkového trvá přibližně 6 -10 týdnů. Jedinci, kteří v daném roce nestihnout ukončit svůj vývoj, přezimují a stávají se součástí jarního rojení.

Lýkožrout severský (Ips duplicatus)

Popis:

Obdobně jako jeho blízký příbuzný lýkožrout smrkový je i lýkožrout severský taxonomicky řazen do čeledi nosatcovitých (Curculionidae), respektive do podčeledi kůrovci (Scolytinae). Jedná se o druh, který je rozšířen zejména v oblasti severní Evropy, lépe řečeno v sibiřské tajze. Oproti lýkožroutu severskému je lýkožrout severský celkově menší, délka jeho těla dosahuje v průměru 2,8 – 4,5 mm. U hnědě až černě zbarvených jedinců se projevuje pohlavní dimorfismus, a to odlišným tvarem třetího z celkem čtyř párů zubů nacházejících se na zádi zkosených, lesklých krovek. Vajíčko je 0,7 mm velké, oválné a leskle bělavé. Larvy jsou beznohé, bíle zbarvené s dobře rozpoznatelnou hnědou chitisovanou hnědou hlavou. Bílá cca 5 mm dlouhá kukla je v zadní části zakončena 2 krátkými trny. Charakteristický požerek má hvězdnicovitý tvar a je složen nejčastěji z 2 až 3 matečných chodeb, které jsou víceméně rovnoběžné s osou kmene. Celkově jsou chodby o poznání menší než u požerku lýkožrouta smrkového vzhledem k rozdílné velikosti obou druhů.

Biologie:

Lýkožrout severský má zpravidla dvě pokolení do roka, přičemž jarní rojení připadá na začátek května, za příznivého průběhu počasí i dříve. Jako první nalétají na kmeny samci, kteří následně pomocí agregačního feromonu lákají na strom další samce a samice. Podobně jako u lýkožrouta smrkového připadají na jednoho samečka zpravidla tři samičky. Po spáření ve snubní komůrce samice vytváří matečné chodby s nakladenými vajíčky. Samičky jsou schopné založit i tzv. sesterská pokolení (na stejném nebo jiném stromě), a to po prodělání regeneračního žíru. Další vajíčka jsou pak kladena bez potřeby předchozího spáření. Z vajíček se zhruba za 1 – 2 týdny líhnou larvy, které se za další 2 – 4 týdny larválního vývoje kuklí. Období kukly trvá cca 7 – 10 dnů. Po vylíhnutí prodělávají mladí brouci po čas dvou týdnů zralostní žír, a to v místech svého vylíhnutí (za nepříznivých podmínek v místě náhradním). Doba určená pro celý vývojový cyklus lýkožrouta severského nepřekračuje trvání 6 - 8 týdnů.

Lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus)

Popis:

Relativně malý (1,6 – 2,8 mm) zástupce čeledi nosatcovitých (Curculionidae), podčeledi kůrovcovitých (Scolytinae) s krátkým válcovitým tělem. Štít dospělce je zpravidla černý, zatímco nápadně lesklé krovky mají smolně hnědou barvu. Záď krovek je zkosená a vyznačuje se třemi páry zubů. Zatímco u samců jsou zuby výrazné a ostré, samice mají zuby zaoblené a celkově méně znatelné. Beznohá larva bělavé barvy a rohlíčkovitého tvaru dosahuje v posledním instaru délky 2,7 - 3 mm. Vajíčko je drobné kulaté a bělavé. Hvězdnicovitý 3 -6 ramenný požerek, je tvořen zhruba 1 mm širokými matečnými a larválními chodbami. Obvyklá délka matečných chodem se pohybuje v rozmezí 2 – 6 cm, hustě nahloučené larvální chodby jsou dlouhé 2 -4 cm.

Biologie:

Rojení lýkožrouta lesklého nastává v nižších polohách na přelomu dubna a května, ve vyšších polohách až v květnu v závislosti na průběhu počasí. Zpravidla vytváří v nadmořských výškách do 700 m.n.m. dvě generace, ve vyšších výškách pouze jednu. Za vhodných podmínek nicméně může vytvořit o jednu generaci navíc. Životní cyklus lýkožrouta lesklého je obdobný jako u většiny ostatních kůrovců. Samci po nalétnutí na strom hloubí snubní komůrku a zároveň za pomoci agregačních feromonů lákají ostatní samce a samičky do místa jejich náletu. Na jednoho samce často připadá až 8 samic, které hlodají ze snubní komůrky hvězdnicovitě uspořádané matečné chodby, do kterých samička naklade 10 - 30 vajíček. Larvy se líhnou postupně a neprodleně provádí žír trvající přibližně 4 – 6 týdnů, po kterém se zakuklí v tzv. kukelné komůrce. Koncem června se líhnou noví brouci, kteří po prodělání úživného žíru zakládají novou generaci. Zimu přečkává obdobně jako ostatní kůrovci nejčastěji v místě vývoje či náhradního znalostního žíru, popřípadě v hrabance.