Při toulkách Jihočeským krajem návštěvníci lesů vnímají nejen opojnou blízkost přírody, ale i malebnost krajiny a citlivost s jakou jsou do ní usazeny stavby sloužící lesnímu hospodářství. Obecně můžeme tzv. lesnické (lesní) stavby definovat jako technická zařízení zvyšující produkci lesů a umožňující hospodaření v lesích. Tedy všechny stavby v lese sloužící lesnímu hospodářství. Do této široké skupiny staveb tak lze například zařadit lesní cesty a prvky související s jejich údržbou a dopravou (mostní konstrukce, propustky atd.), úpravy drobných vodních toků, retenční nádrže, či drobné turistické objekty. Všechny lesnické stavby však mají jedno společné, a to že kromě hospodářské funkce plní i funkce celospolečenského významu. Typickým příkladem je dlouhodobá snaha lesnicky hospodařících subjektů v obnovování a zřizování vodních nádrží. Tímto počinem se výrazně zvyšuje retenční schopnost krajiny a příznivě ovlivňují hydrologické poměry v území. Speciální disciplínu v oblasti lesních staveb představuje problematika hrazení bystřin. Bystřiny jakožto vodní toky s výraznými změnami průtoků, často narušují (výrazná erozní činnost) statiku svahů a zvyšují riziko půdních sesuvů. Tato technická opatření tak v prvé řadě plní funkci ochrany majetku, nicméně nepominutelný je i jejich přínos z hlediska zadržování vody v krajině.
Lesními stavbami jsou cesty sloužící primárně lesnickému provozu ale i drobné nádrže pomáhající zadržovat vodu v krajině.