MIZEJÍCÍ TVÁŘ NOVOHRADSKÝCH HOR
Předmluva
Kniha, kterou čtenář otevírá, má ambice promlouvat o kraji na samém jihu Čech, který je přibližně vymezen jako příhraniční oblast obývaná v minulosti převážně německy hovořícím obyvatelstvem v úseku mezi Českými Velenicemi na východě a Vyšším Brodem na západě. Srdce oblasti tvoří Novohradské Hory, na které navazuje krajina novohradského podhůří omezená na severní straně ve směru od východu na západ postupně rovinami Třeboňska, územím historického Doudlebska a dále údolím Vltavy.
Řazení fotografií a textů přibližně odpovídá naznačené východozápadní ose, takže čtenář začne své putování na vsích nedaleko Českých Velenic společně s básníkem Josefem Pfandlerem, zatímco v samém závěru se ocitá v krajině okolo Vyššího Brodu a s Johannesem Urzidilem hledí k blízké Šumavě.
Kniha se snaží zachytit otisky, které ve tváři Novohradska zanechala staletí německého osídlení a léta úpadku a pozvolného zániku následující po vysídlení zdejších Němců. Snaží se postihnout onu trochu smutnou krásu živé krajiny protkané pozvolna mizícími připomínkami minulých časů, která se dochovala za někdejšími elektrickými ploty „železné opony”. Po pádu komunismu v Československu v roce 1989 se začíná celá zdejší krajina rychle měnit. Oblast objevují turisté, na místech zaniklých vesnic začínají vyrůstat nové domy. Postupně mizí něco velmi podstatného, co by mělo být zaznamenáno v naší paměti.
Jistě se o tom sám přesvědčil čtenář, pokud navštívil před deseti či patnácti lety bývalé městečko Pohoří (Buchers), a pokud se na stejné místo vrátil v nedávné době.
Předkládaná kniha se snaží zachytit tuto mizející tvář krajiny na fotografiích a drobných perokresbách. S atmosférou souzní básně a krátké texty místních rodáků a autorů, které oslovil zdejší kraj a život místních obyvatel.
Poděkování
Tato kniha by ve své podobě nemohla vzniknout bez souhlasu pana Jana Mareše s použitím jeho překladů originálních německých textů, které průběžně publikuje ve studii nazvané Kohoutí kříž. Uvedené dílo vychází na internetových stránkách Jihočeské vědecké knihovny na adrese: www.kohoutikriz.org. Ze stejného zdroje byla převzata i většina životopisných dat o jednotlivých autorech. Poděkování za jazykové konzultace a korektury patří paní Valerii Mai z Mannheimu, rodačce z Benešova nad Černou (tehdejšího Německého Benešova) a manželům Elfriede a Fritzovi Vobis z Oftersheimu.