Instrukce k postupu podání odhahu škod Povodně 2024
Státní zemědělský intervenační fond vydal instrukce jak postupovat při podání odhadu škod způsobených letošními povodněmi.
Revitalizace rybníka Skalský u Protivína
tento projekt je spolufinancován Evropskou unií - Evropským fondem pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu Životní prostředí. Jihočeský kraj je správce přírodní památky Skalský rybník a Klokočínská olšina. Vlastníkem pozemků je AOPK ČR.
Celkové způsobilé výdaje: 37 673 349 Kč
Dotace EU: 33 906 014 Kč (90 %)
Příspěvěk příjemce dotace 3 767 335 Kč (10 %)
Příjemce dotace REVITA CZ o.p.s.
Zhotovitel: HYDRO&KOV s.r.o
Zahájení projektu 1. 8. 2022
Plánované ukončení 31. 12. 2023
Celkové stavební řešení
SO 1 Odbahnění rybníka, oprava hráze, výpustného zařízení a bezpečnostního přelivu
Odbahnění rybníka spočívá v odtěžení, odvodnění a odvozu sedimentu na konečné úložiště. Odtěžování bude prováděno podle jednotlivých příčných profilů a dno zdrže bude po dokončené těžbě urovnáno do požadovaného sklonu. Předpokládá se, že kašovité bahno nevhodné k okamžitému transportu bude dočasně deponováno na místě vzniku. Vlastní finální transport sedimentu proběhne až po jeho odvodnění. Z hlediska zachování co největšího akumulovaného objemu vody se nenavrhuje hlavní stoka. Proto je nutné dodržet podélný i příčné sklony, navržené v jednotlivých profilech. Přesun sedimentu bude probíhat po dočasné komunikaci, která bude zpevněna betonovými silničními panely o rozměrech 3,0 x 2,0 x 0,215 m. Vyjíždění dopravních prostředků se předpokládá poblíž bezpečnostního přelivu na místní komunikaci p.č. KN 1507/2. Po dokončení odvozu bude dočasná panelová komunikace zrušena a terén uveden do původního stavu. Zároveň bylo provedeno posouzení těžených sedimentů na zdravotní nezávadnost laboratoří ALS Czech Republic s.r.o. Praha.
Oprava hráze - rybníka o délce 837 m je původní homogenní konstrukce z místních zemních materiálů. Koruna severní části hráze je zpevněna na návodním svahu zemním valem. Cesta po severní hrázi je zpevněna štěrkem a lemována dvěma řadami dubů letních (Quercus robur) o průměru kmene ve výčetní výšce 1,3 m 300 – 700 mm. Minimální kóta koruny hráze je na kótě 377,90 m n.m. Za této situace odpovídá retenční prostor 102 tis. m3 a celkový prostor zdrže 182 tis. m3. Návodní svah je cca 0,5 m nad kótu normální hladiny opevněn kamennou rovnaninou. Veškeré práce musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození stávající zeleně a zejména nebyly zasypány paty vzrostlých stromů na hrázi. Konstrukce kamenného opevnění je dnes z větší části sesuta do rybniční zdrže. Na hrázi se navrhuje odstranění trouchnivějících stromů převážně vrby křehké (Salix fragilis), náletových křovitých vrb a obnova původní kamenné rovnaniny opřené ve dně zdrže do kamenné patky tloušťky 600 mm. Nová konstrukce z kamenné rovnaniny o tloušťce min. 300 mm bude provedena ze 70 % s využitím stávajícího materiálu doplněného z 30 % materiálem novým. Součástí hráze je bezpečnostní přeliv a výpustné zařízení, skládající se z betonového požeráku a dřevěného výpustného potrubí. Obě zařízení budou upravena tak, aby odpovídala novým požadavkům na využívání rybníka.
Bezpečnostní přeliv je nyní tvořen propustkem ze dvou betonových trub DN 500 mm. K propustku je voda přiváděna lichoběžníkovým korytem, které se směrem z rybníka zužuje a je ve dně zpevněno kamennou dlažbou. Přibližně 6,5 m před vtokem do propustku je koryto opatřeno přelivným prahem o šířce 3,7 m s česlovou stěnou, který určuje kótu normální hladiny 376,98 m n.m. Od propustku je voda odváděna odpadním korytem lichoběžníkového příčného profilu zpevněným ve dně kamenným pohozem. V místě navázání koruny hráze na bezpečnostní přeliv je na úseku 4 m koruna snížena tak, aby plnila funkci jalového přelivu. Nově je bezpečnostní přeliv navržen v místě stávajícího bezpečnostního přelivu tak, aby byl schopen bezeškodně převést pod hráz povodňový průtok o velikosti Q100 bez započtení transformace povodňové vlny rybníkem. Stávající kamenná dlažba bude odstraněna a betonový práh s česlicemi zrušen. Nový bezpečnostní přeliv se skládá z betonového prahu šířky 400 mm založeného do hloubky 1000 mm, usazeného na kótě normální hladiny 376,98 m n.m. při použití betonu C 30/37 XC2 XA1. Na betonový práh navazuje konstrukce dna z kamenné dlažby do betonu C 25/30 XC2 XA1 tloušťky 300 mm, která má šířku ve dně 9,5 m, Ø délku 7 m a podélný sklon 3,5 %. Rampy navazující na dlážděné dno budou provedeny ve sklonu 1:8 a opevněny kamenným záhozem o velikosti kamenů min. 0,35 m s proštěrkováním a zakalením povrchu.
Výpustné zařízení - je v současnosti umístěno cca 314 m od levého zavázání hráze. Kóta horního okraje požeráku 378,22 m n.m., dno potrubí DN 300 mm v místě vtoku 374,72 m n.m. Horní okraj potrubí v podtrubní jámě je na kótě 375,10 m n.m. Je tvořeno železobetonovým dvoudrážkovým požerákem o rozměrech 900 x 700 mm a navazujícím dřevěným potrubím odvádějícím vodu do podtrubní jámy umístěné před vtokem do drážního propustku, který má rozměry 2000 x 1000 mm, šířku 4 400 mm a podélný sklon 4,1 %. Dno do drážního propustku na vtoku leží na kótě 375,34 m n.m. Kapacita drážního propustku činí při průchodu průtoku o kritické hloubce 900 mm 5,35 m3/sec. Staré výpustní zařízení bude zrušeno včetně stávajícího dřevěného potrubí DN 300 mm a nahrazeno novým. Navržené výpustné zařízení bude tvořeno klasickým prefabrikovaným požerákem s dvojitou dlužovou stěnou o vnějších rozměrech 620 x 650 mm, výšce do 4 m, šířce dluží 600 mm, tloušťce dluží 50 mm osazeným na betonovém základě 800 x 800 mm, výšky 850 mm. Ukotvení požeráku do základové desky bude provedeno dle jeho typu a pokynů výrobce. Požerák při povodňovém průtoku zvýší účinnost bezpečnostního přelivu. K uzamykatelnému poklopu požeráku bude zřízena manipulační lávka délky 3,6 m tvořená ze dvou ocelových nosníků L 50/50 a dřevěné fošny o tloušťce 40 mm a šířce 300 mm s jednostranným zábradlím. Dno polypropylenového potrubí DN 300 mm v místě vtoku 375,00 m n.m., spodní okraj potrubí v podtrubní jámě je na kótě 374,85 m n.m. Výpustné potrubí je navrženo polypropylenové, typ Ultra Rib 2 DN 300 mm o délce 15 m, po celé své délce obsypané hutněnou zeminou, podélný sklon činí 1,67 %. Výtok z potrubí do podtrubní jámy probíhá z betonového výtokového čela o tloušťce 500 mm, výšce 1650 mm usazeného na betonovém základu tloušťky 500 mm a výšce 800 mm.
SO 2 Nasypání ostrovů č. 1 – 5 a obnova tůní č. 1 a 2
Ostrovy Mezi příčnými profily rybníka 3 – 3´ až 6 – 6´ v km 0,163 – 0,396 bude vytvořeno 5 ostrovů určených především pro hnízdění vodního ptactva na celkové ploše 3 355 m2 o celkovém objemu 5 238 m3. Převýšení horního okraje ostrovů nad kótu normální hladiny činí 0,50 – 0,70 m. Základny ostrovů ve svahu budou proti rozplavení zabezpečeny kamenným záhozem do patky a celkovou stabilizací celého svahu – viz vzorový řez ostrovem. Vytěžená zemina ze stávajících deponií a při obnově tůní v objemu 5 238 m3 bude využita k vytvoření ostrovů sloužících k hnízdění vodního ptactva. Terénní úpravy při obnově tůní a tvorbě ostrovů budou provedeny podle vzorových řezů. Konstrukce ostrovů od nejnižšího místa po převýšení u horního okraje budou zřizovány v plynulém sklonu 1 : 10 – 1 : 12. Svahy tůní jsou navrženy v závislosti na současném stavu terénu v proměnných sklonech 1 : 8 – 1 : 12 od hrany terénních úprav směrem k nejnižšímu místu prohloubení. Navržené sklony zabezpečí rozvinutí pobřežní a mělkovodní zóny i bezpečnost zvířat. Kolem tůní, ze strany od rybníka, bude vytvořena zemní hrázka o výšce 200 mm, která vytvoří bariéru proti případnému přeplavení a vniknutí drobných ryb do tůní. Svahy tůní nebudou nijak opevněny, nad normální hladinou budou opatřeny humózní vrstvou t1. 200 mm získanou při zemních pracích a ponechány přirozené sukcesi. Ve dně tůní budou vytvořeny hlubší místa do cca 1,5 m, plochu dna a břehy tůní není nutné příliš upravovat, naopak nerovnosti tvoří vhodné prostředí a úkryty pro vodní živočichy. Vzhledem k tomu, že v nově vytvarovaných tůních bez vegetace bude značně oslabena nabídka úkrytových možností je žádoucí zajistit přítomnost mrtvého dřeva. K tomu lze částečně využít pařezy s kořeny a kmeny padlých stromů popř. kameny získané při výkopových pracích. Při hloubení tůní bagrem se doporučuje nepoužívat svahovou lžíci, ale v rámci tvorby nového vhodného prostředí a úkrytů pro drobné živočichy využít lžíci zubovou. Tím dojde k vytvoření rozmanitého mikroreliéfu dna bez pravidelného sklonu a vyhlazení dna.
Tůň č. 1 oválného tvaru, největší šířka tůně činí 28 m, celková délka tůně 52 m, šířka hladiny při Hn v rybníce činí 27 m.
Tůň č. 2 hruškovitého tvaru, největší šířka tůně činí 31 m, celková délka tůně 56 m šířka normální hladiny v tůni při Hn v rybníce činí 30 m.