Hraniční vody

Hraniční vody

Hraniční vody

 

Spolupráce České republiky na hraničních vodách se sousedními státy je upravena dvoustrannými mezistátními či mezivládními smlouvami a dohodami. Pro Jihočeský kraj se jedná o:

  • Smlouvu mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci na hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství (sdělení č. 66/1998 Sb.),

  • Smlouvu mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách (vyhláška č. 57/1970 Sb.).

Smlouvy jsou prováděny prostřednictvím dvoustranných komisí pro vodohospodářské otázky na hraničních vodách:

  • Česko-německé komise pro hraniční vody a jejího Stálého výboru Bavorsko,

  • Česko-rakouské komise pro hraniční vody.

Plněním smluv a dohod je na české straně v souladu s příslušnými usneseními vlády pověřen ministr životního prostředí České republiky. V čele českých delegací komisí a stálých výborů stojí zástupce Ministerstva životního prostředí. Členy českých delegací komisí a stálých výborů jsou dále zástupci odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí, kteří mají agendu hraničních vod v náplni práce (tzv. sekretariát pro hraniční vody), zástupci Ministerstva zemědělství, Ministerstva vnitra, státních podniků Povodí, Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v. v. i., Českého hydrometeorologického ústavu a krajských úřadů.

Za hraniční vody jsou podle dvoustranných smluv považovány vodní toky, jimiž probíhá státní hranice, povrchové i podzemní vody, které státní hranici protínají, a povrchové a podzemní vody se státní hranicí sousedící, pokud případná vodohospodářská opatření mohou nepříznivě ovlivnit vodní poměry na území druhého státu. Z této široké definice vyplývá, že rozhodující není přímý kontakt se státní hranicí, ale možný vliv na vodní poměry druhého smluvního státu.

Projednat je nutné veškeré záměry, které mohou ovlivnit vodní poměry na území druhého státu. Jedná se například o:

  • udržování, úpravy a obnovu vodních toků,

  • výstavbu, provoz a rekonstrukce vodních děl a zařízení pro vodohospodářská měření,

  • vodohospodářská opatření na ochranu před povodněmi a ledovými jevy,

  • vodohospodářská meliorační opatření,

  • využívání vodní energie,

  • odběry vod (povrchových, podzemních i minerálních),

  • vypouštění odpadních a jiných vod (např. důlních či srážkových),

  • ochranu a zlepšování jakosti vod,

  • stanovení ochranných pásem vodních zdrojů,

  • stavby, zařízení a činnosti, které mohou ovlivnit odtokové poměry nebo vodní režim na hraničních vodách (např. jezy, mosty či opěrné zdi),

  • ochranu akvatických a litorálních biotopů.

V souladu s § 107 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, patří rozhodování ve věcech hraničních vod do působnosti krajských úřadů. Příslušnými správními úřady jsou tedy krajské úřady, které po zahájení správního řízení podávají odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí žádost o projednání záměru s druhou smluvní stranou podle příslušné mezinárodní smlouvy. Po bilaterálním projednání s příslušným sousedním státem vydává krajský úřad vodoprávní povolení, případně jiný správní akt podle vodního zákona.

Kontaktní osoba: Ing. Monika Wögebauerová, e-mail: wogebauerova@kraj-jihocesky.cz, tel.: 386 720 739

VYTVOŘENÍ PROSTUPNOSTI NA MALŠI V HRANIČNÍM ÚSEKU MEZIRAKOUSKEM A ČESKOU REPUBLIKOU

Rakouský záměr ve věci migrační prostupnosti hraniční řeky Malše, byl rozšířen nad rámec studie migrační prostupnosti, kterou zpracovala česká strana v roce 2017(Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s.) o dvě další příčné překážky. Celkově tedy tento projekt řeší deset příčných překážek na řece Malši, které mají být zprůchodněny. Cílem předložené projektové dokumentace je vytvoření opětovné prostupnosti a přirozeného podélného sklonu Malše v řešeném území odstraněním příčných překážek. Zásah by měl být proveden na hraničním toku řeky Malše (ř. km 79,223 – 88,06) v k.ú. Cetviny, Mikulov, Dolní Příbraní v letech 2021 až 2022.V rámci tohoto projektu by mělo dojít k odstranění těchto příčných překážek (jezů): Sklípky (ř. km 88,060),Unterwald horní jez (ř.km 86,500 ), Unterwald dolní jez (ř.km 86,090), Mikulov střední jez (ř. km 84,710), Mikulov dolní jez (ř. km 84,390), Waschenberg horní jez (ř. km84,250), Waschenberg dolní jez (ř. km 83,910), Mairspindt(ř. km 82,020), Celnice Cetviny (ř. km 79,800), Geierhammer (ř. km 79,223).

Příčné překážky budou odstraňovány popořadě počínaje u nejhořejšího jezu Sklípky. U horních sedmi jezů dojde pouze k odstranění kamenných rovnanin a kamenné bloky budou uspořádány podle přirozené skladby. Pro odstranění materiálu usazeného ve zdržích a rovněž pro obnovu přirozeného podélného sklonu se u menších staveb nebudou provádět žádná velkoplošná opatření. Kromě přemístění kamenů (pokud jsou na místě k dispozici) se mají jednotlivě zabudované také pařezy pro zvýšení strukturní rozmanitosti. K tomu bude využito kráčivé rypadlo. Cílem je obnovení přirozeného stavu. Dojde k obnově přirozeného spádu a strukturního vybavení. U třech dolních jezů (Mairspindt, Cetviny a Geierhammer) se bude jednat o větší stavby v koryt. Vedle odstranění překážek se plánuje i odklizení usazeného sedimentu ve zdrži.

Zástupci Krajského úřadu Jihočeského kraje, oddělení vodního hospodářství a ochrany přírody, již od samotného počátku tohoto záměr spolupracují s rakouskou stranou jako konzultanti v projektovém výboru a vedou povolovací řízení na českém státním území.