Povodně
Povodně patří mezi nejčastější a nejzávažnější přírodní rizika, která mohou ohrozit životy a zdraví obyvatel, majetek, dopravní infrastrukturu i životní prostředí. Vznikají zejména v důsledku intenzivních nebo dlouhotrvajících srážek, rychlého tání sněhu, lokálních přívalových dešťů nebo kombinace těchto jevů. Kromě škod na majetku mohou způsobit také omezení dopravy, přerušení dodávek energií a pitné vody či znečištění vodních toků.
Důležitou součástí ochrany před povodněmi je prevence, včasné varování a připravenost obyvatel. Každý obyvatel by měl znát základní pravidla chování při povodni, sledovat aktuální výstrahy a respektovat pokyny složek integrovaného záchranného systému a povodňových orgánů. Odpovědná příprava a spolupráce veřejnosti mohou výrazně přispět ke snížení následků povodní a ochraně životů i majetku.
K ochraně území slouží jak technická opatření, například protipovodňové hráze, suché poldry nebo úpravy vodních toků, tak přírodě blízká opatření, mezi která patří revitalizace toků, obnova mokřadů, tůní a přirozených rozlivových území. Významnou roli mají také povodňové plány a činnost povodňových orgánů, které koordinují postup při mimořádných událostech.
Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány. V období mimo povodeň jsou povodňovými orgány:
Orgány obcí
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností
Krajské úřady
Ministerstvo životního prostředí
Po dobu povodně jsou povodňovými orgány:
Povodňové komise obcí
Povodňové komise obcí s rozšířenou působností
Povodňové komise krajů
Ústřední povodňová komise
Hlavním povodňovým orgánem kraje je povodňová komise kraje, která koordinuje činnost při ochraně před povodněmi, vyhodnocuje vývoj situace a přijímá potřebná opatření k ochraně života, zdraví, majetku a životního prostředí.
Povodňový orgán kraje spolupracuje zejména s povodňovými komisemi obcí s rozšířenou působností, správci povodí, složkami integrovaného záchranného systému a dalšími dotčenými orgány. V případě rozsáhlejších povodní koordinují postup na území více správních obvodů a zajišťují předávání informací mezi jednotlivými úrovněmi řízení.
Povodňovou komisi kraje zřizuje hejtman kraje, který je současně jejím předsedou. Členy komise jmenuje předseda zejména z řad zaměstnanců kraje, příslušných správců povodí a zástupců Hasičského záchranného sboru České republiky, Policie České republiky, Armády České republiky a dalších složek, jako jsou orgány ochrany veřejného zdraví, veterinární správy, správci dopravní infrastruktury či další odborné organizace podle potřeb konkrétního kraje.
Mezi základní činnosti povodňových orgánů krajů patří zejména zpracování a aktualizace povodňového plánu kraje, prověřování připravenosti povodňových orgánů, ukládání úprav manipulačních řádů vodních děl podle potřeby, organizace odborných školení povodňových orgánů, řízení ovlivňování odtokových poměrů manipulacemi na vodních dílech, vedení záznamů v povodňové knize, vyhodnocování povodňového nebezpečí, koordinace záchranných a zabezpečovacích prací a informování veřejnosti o aktuální situaci a přijatých opatřeních.
Povodňový plán Jihočeského kraje
Povodňový plán Jihočeského kraje je základním dokumentem pro řízení ochrany před povodněmi na území kraje. Obsahuje rozvedení úkolů a činností při provádění opatření k ochraně před povodněmi na úrovni Povodňové komise Jihočeského kraje.
Povodňový plán Jihočeského kraje slouží jako podklad pro rozhodování Povodňové komise Jihočeského kraje při povodních ohrožujících území více okresů, zejména v případech, kdy povodňové komise obcí s rozšířenou působností nejsou schopny vlastními silami a prostředky zajistit potřebná opatření nebo je nutná koordinace jejich činností. Detailní údaje potřebné pro činnost těchto komisí, pokud nejsou obsaženy v krajském povodňovém plánu, jsou uvedeny v povodňových plánech jednotlivých obcí s rozšířenou působností.
Koncepce protipovodňové ochrany
Jihočeský kraj zpracoval v roce 2007 Koncepci protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje (dále jen „Koncepce“), která zhodnotila současný stav ochrany před povodněmi na území kraje, identifikovala slabá místa a stanovila cíle ochrany před povodněmi. Součástí Koncepce je také návrh opatření na ochranu před povodněmi v obcích, které nejsou před povodněmi z vodních toků chráněny vůbec nebo jsou chráněny nedostatečně.
Sucho
Sucho představuje v posledních letech stále významnější problém, který ovlivňuje dostupnost vodních zdrojů, stav krajiny, zemědělství i zásobování obyvatel pitnou vodou. Dlouhodobý nedostatek srážek, vysoké teploty a rychlý odtok vody z krajiny mohou způsobovat pokles hladin podzemních vod, vysychání studní, snížení průtoků ve vodních tocích a zhoršení kvality vody.
V oblasti vodního hospodářství je proto důležité podporovat odpovědné nakládání s vodou a zvyšovat schopnost krajiny vodu zadržovat. K tomu přispívají například výstavba a obnova vodárenské infrastruktury, opravy vodovodních sítí, budování retenčních nádrží, obnova mokřadů, tůní a přirozených niv vodních toků nebo využívání srážkové vody.
Veřejnost může ke zmírnění dopadů sucha přispět zejména šetrným hospodařením s pitnou vodou. Doporučuje se omezovat zbytečné plýtvání vodou, využívat dešťovou vodu například pro zalévání zahrad, upřednostňovat úsporné spotřebiče a sledovat technický stav domovních rozvodů, aby nedocházelo ke ztrátám vody. V období dlouhodobého sucha je důležité respektovat případná omezení odběrů vody a doporučení obcí či provozovatelů vodovodů.
Zvýšenou spotřebu vody v letních měsících často způsobuje také napouštění a dopouštění bazénů. Zejména v období sucha je vhodné vodu do bazénů využívat uvážlivě, ideálně mimo období špičkové spotřeby a v souladu s doporučeními provozovatelů vodovodních sítí. V některých případech mohou obce nebo provozovatelé vodovodů přistoupit k omezení napouštění bazénů, aby byla zajištěna dostatečná dodávka pitné vody pro základní potřeby obyvatel.
Ochrana vodních zdrojů a odpovědné nakládání s vodou jsou důležité nejen v období sucha, ale i z dlouhodobého hlediska. Každý jednotlivec může svým chováním přispět k tomu, aby byly vodní zdroje zachovány i pro budoucí generace.
Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody
Kraje jsou povinny zpracovat „Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody“ (dále jen „plán“) podle § 87b vodního zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (zákona č. 544/2020 Sb.).
Plán obsahuje vymezení a popis území s identifikací zdrojů vody, popis rizik sucha, včetně jeho možných dopadů. Plán ve své hlavní části obsahuje návrh postupů pro zvládání sucha a opatření při stavu nedostatku vody a je podkladem pro:
a) rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, která vydává vodoprávní úřad podle §6 odst. 4, §159 odst. 5 nebo §109 odst. 1 při zvládání sucha,
b) vyhodnocování nutnosti svolat komisi pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody (dále jen komise pro sucho),
c) rozhodování komise pro sucho o opatřeních při stavu nedostatku vody.
Hlavním cílem plánu pro sucho je návrh opatření k zajištění dostatku vody k pokrytí základních společenských potřeb, minimalizaci negativních dopadů nakládání s vodami během sucha na životní prostředí a minimalizaci dopadů sucha a nedostatku vody na hospodářskou činnost
Plán pro zvládání sucha a nedostatku vody v Jihočeském kraji (veřejná verze)
Plán pro zvládání sucha a nedostatku vody v Jihočeském kraji byl schválen Ministerstvem životního prostředí dne 26. 1. 2023 (Čj: MZP/2023/610/406) a Ministerstvem zemědělství dne 27. 1. 2023 (Čj: MZE-3301/2023-15121; Sp.zn.:15VD5412/2021-15122).
"Tento projekt je spolufinancován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí"
Základní východiska a postupy při tvorbě plánu jsou zpracovány ve společné metodice Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí, která je primárně určena pro jejich zpracování na úrovni kraje:
Metodika k přípravě plánů pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody
Komise pro sucho
Podle § 87f vodního zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (zákona č. 544/2020 Sb.) jsou kraje povinny zřídit orgán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody, kterým je Krajská komise pro sucho (dále jen komise).
Komisi zřizuje hejtman kraje a je jejím předsedou. Další členy této komise hejtman kraje jmenuje ze zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, příslušných správců povodí, Českého hydrometeorologického ústavu, Policie České republiky, hasičského záchranného sboru kraje a krajské hygienické stanice. Nachází-li se na území kraje vodní cesta dopravně významná využívaná, jmenuje hejtman kraje členem krajské komise pro sucho i zaměstnance Ministerstva dopravy. K jednání krajské komise pro sucho hejtman kraje přizve dotčené uživatele vody významné pro dané území uvedené v plánu pro sucho a může přizvat zejména zástupce dotčených obcí. Přizvané osoby nejsou členy krajské komise pro sucho. Krajská komise je podřízena ústřední komisi pro sucho.
| Krajská komise pro sucho Jihočeského kraje |
||||
| Organizace | Funkce v komisi | Jméno, příjmení, tituly | organizace | Adresa pracoviště |
| Jihočeský kraj, krajský úřad | Předseda | MUDr. Martin Kuba | hejtman Jihočeského kraje | U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 Č. Budějovice |
| Jihočeský kraj, krajský úřad | člen | Ing. David Štojdl | náměstek hejtmana Jihočeského kraje | U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 Č. Budějovice |
| Povodí Vltavy, závod Horní Vltava | člen | In.g Jiří Baloun | Povodí Vltavy, státní podnik, závod Horní Vltava, ředitel závodu | Litvínovická 5, 370 01 České Budějovice |
| Povodí Moravy, závod Dyje | člen | Ing. Vladimír Drexler | Povodí Moravy, s.p., vedoucí provozu Jihlava | Mlýnská 37, 586 01 Jihlava |
| ČHMÚ, pobočka ČB | člen | RNDr. Tomáš Vlasák, Ph.D. | Český hydrometeorologický ústav, pobočka Č.Budějovice, Regionální předpovědní pracoviště | Antala Staška 32, 370 07 České Budějovice |
| HZS Jčk | člen | plk. Ing. Martin Sviták | Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje, ředitel | Pražská 52b, 370 04 České Budějovice |
| Policie ČR, krajské ředitelství | člen | npor. Bc. Jana Vlčková | Policie ČR, Krajské řed. policie JčK ČB | Lannova 26, 370 74 České Budějovice |
| KHS Jčk | člen | doc. MUDr. Květoslava Kotrbová, Ph.D. | Krajská hygienická stanice JčK se sídlem v Českých Budějovicích, ředitelka | Na Sadech 25, 370 71 České Budějovice |
| Ministerstvo dopravy | člen | Ing. Bc. Evžen Vydra, Ph.D. | Ministerstvo dopravy, ředitel odboru vodní dopravy | nábř. Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 |
| Krajský úřad, OZZL | člen | Ing. Zdeněk Klimeš | Krajský úřad - Jihočeský kraj, vedoucí odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví | U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 Č. Budějovice |
| Krajský úřad, OZZL | člen | Ing. Helena Rybková | Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví | U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 Č. Budějovice |
| Krajský úřad, OZZL | člen | Ing. Petra Kosová | Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví | U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 Č. Budějovice |
| Krajský úřad, KHEJ | člen | Ing. Marta Spálenková | Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor kancelář hejtmana, krizové řízení | U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 Č. Budějovice |
