Regenerace stanovišť pro předměty ochrany a vybudování návštěvnické infrastruktury v EVL Vrbenské rybníky v lokalitě Vávrovské rybníky

Operační program Životní prostředí 2021—2027
Výzva: MŽP_28. výzva, SC 1.6, Opatření 1.6.1,
Číslo projektu: CZ.05.01.06/01/22_028/0002310
Investor: Jihočeský kraj
Termín realizace: říjen 2024 – 31.12.2028 (předpoklad ukončení 2027)
Celkové náklady: 139 822 221,- Kč
Způsobilé výdaje: 130 957 663,- Kč
Dotace EU: 111 314 014,- Kč
Vizualizace projektu:
Popis projektu
Projekt řeší regeneraci jižní části PR Vrbenské rybníky v oblasti Vávrovských rybníků (Mladohaklovský, Velký Vávrovský, nádrž pod Velkým Vávrovským, zaniklý Malý Vávrovský) a přiléhajících mokřadů, lužních lesíků i degradovaných ploch ve stádiu primární sukcese. V řešeném území se nachází i několik drobných černých skládek a opakovaně se zde vyskytují problémy s neukázněnými návštěvníky či bezdomovci (táboření, rozdělávání ohňů, ničení prvků značení hranic, kumulace odpadků). Území je součástí evropsky významné lokality (EVL) Vrbenské rybníky a součástí ptačí oblasti Českobudějovické rybníky.
Péče o přírodní rezervaci a ptačí oblast je zákonem svěřena Jihočeskému kraji. Celý projekt je s ohledem na složité podmínky realizace rozdělen na 7 základních samostatně funkčních etap.
V rámci realizace projektu jsou připraveny také paralelně (časově synchronizované) práce, které bude realizovat Jihočeský kraj prostřednictvím své organizace Krajské školní hospodářství. Tyto práce budou spočívat v postupném prořezávání porostů dřevin v plochách ochranného pásma na pozemcích JTH holding a.s. Dále bude připravována a postupně realizována obnova zaniklého Malého Vávrovského rybníka, která není součástí projektu OPŽP z důvodu, že v době přípravy nebyly pozemky ve vlastnictví Jihočeského kraje, kterému se podařilo je vykoupit v polovině roku 2024.

Cílem II. etapy revitalizace Vrbenských rybníků byla obnova území Vávrovských rybníků, přiléhajících mokřadů a tůní. Dotčená plocha o rozloze cca 80 ha významně rozšiřuje prostor pro rozvoj biotopů vhodných pro vzácné druhy této evropsky významné lokality. Předmětem ochrany jsou zde především kuňka obecná a páchník hnědý (brouk žijící ve starých prosvětlených porostech, zejména dubů). Revitalizace zároveň zlepšuje podmínky pro ptáky, kteří jsou předmětem ochrany ptačí oblasti Českobudějovické rybníky – například pro husu velkou nebo rybáka obecného a další druhy.
Nově vybudovaná návštěvnická infrastruktura (síť pěšin s upraveným povrchem) přirozeně reguluje pohyb lidí v přírodní rezervaci. Významně tak zvyšuje návštěvnickou prostupnost území s ohledem na ochranu vzácných druhů a jejich stanovišť.
Informace k současnému stavu a péči o lokalitu:
-
Režim staveniště: Do doby kolaudace je celý prostor staveništěm dle stavebního zákona. Z toho vyplývají i určitá omezení, jako například fyzické znepřístupnění dřevěných pozorovatelen. Po kolaudaci stavby (jaro 2027) bude celý prostor plně otevřen veřejnosti. Postupně zde budou doplněny i informační prvky v jednotném stylu.
-
Voda a sucho: Vlivem extrémního sucha v roce 2026 a stále se nezlepšující hydrologické situace je v rybnících a tůních momentálně nedostatek vody. Celý systém je ale navržen a vybudován tak, že jsou všechny vodní prvky propojené a po zlepšení situace se přirozeně naplní. Některé tůně jsou navíc navrženy jako periodické, takže se počítá s jejich částečným vysycháním. Tento režim je pro řadu druhů a společenstev velmi vhodný.
-
Péče o zeleň: Volné plochy mezi vodními prvky se budou mozaikovitě kosit, aby se vytvořily vhodné podmínky pro rozmanitou flóru, na ni vázaný hmyz a další mokřadní i stepní druhy. Postupně se také stabilizuje výskyt rumištních (ruderálních) druhů rostlin, jejichž rychlý nástup po ukončení zemních prací je zcela přirozený. Nálety dřevin budou pravidelně redukovány pro udržení lesostepních a mokřadních formací, které jsou klíčové pro vysokou biodiverzitu.
Důležité upozornění: Z důvodu zachování bohatých společenstev živočichů a rostlin a jejich přirozeného vývoje je zakázáno vypouštět do tůní ryby či jiné živočichy a vysazovat zde nepůvodní druhy rostlin!
Text původní studie