NAUŠŮV ATLAS HORNIN PRACHATICKA

ÚVOD

Žijeme v krajích, kde odjakživa víme, že ohromné zakulacené balvany jsou místní žulou či že drobivá skála, která se odlupuje v deskách a destičkách a nedá se použít na stavební kámen, je rula. Znalost těchto hornin je pro nás samozřejmostí a na našich výletech okolní přírodou si otázku o povaze skalního podloží neklademe. Jiná situace nastane, pokud kámen vezmeme do ruky a prohlížíme jeho skladbu. Začne se nám objevovat jiná historie našeho kraje sahající do nepředstavitelných hloubek času a zaznamenávající události nekonečného velkého příběhu naší Země. Víme ale také, že kameny našeho kraje mohou mít jedinečné složení a vlastnosti a staly se naším průvodcem ve zdech významných staveb v našem městě či byly použity i na jiných místech jako výjimečný, jinde nenalézaný materiál. Prachatický („diorit“ nebo „syenit“) či granulit a hadec jsou takovýmito obchodními známkami našich končin. Ve výjimečnosti výskytu se skrývá i výjimečnost jejich vzniku, který se pokusíme i my vysvětlit.

Atlas hornin Prachaticka využívá bohatou sbírku hornin různých typů z podhůří a přilehlé části Šumavy jihozápadních Čech, vytvořenou panem Bohuslavem Naušem z Prachatic (viz životopis na konci atlasu). Tvar jednotně tvarovaných vzorků (formátů) má rozměr 9 × 12 cm, tj. velikost pohlednice. Rozsah a výběr zastoupených hornin nám přibližuje geologické poměry a jejich vývoj v širším okolí Prachaticka. K poučení ze vzorků proto můžeme využít základní a nejúspěšnější přírodovědecký postup, tj. jejich vzájemné porovnávání a výklad jejich možného vzniku a proměn na základě tohoto pozorování (srovnávání). Úmyslně jsme proto ponechali v souboru často i více ukázek z jedné lokality, protože dokládají proměnlivou stavbu horniny či její zvětrání. Kniha je tak uspořádáním úsilí pana Bohuslava Nauše a jeho zpřístupnění veřejnosti, protože se nedá předpokládat, že by vzorky v celém rozsahu cca 400 formátů byly představeny v jediné výstavě.

Doporučujeme listovat knihou a prohlížet či porovnávat jednotlivé horniny, nebo ještě lépe jednotlivé nerosty v různých horninách. Najděme křemen či živec ve felzitu v žule či rule. Jak se liší? Porovnejme slídu biotit v různých horninách. Naučme se dívat na horniny v atlase, ale hlavně pak v přírodě. Zkusme si udělat z nějakého příhodného úlomku horniny formát. Pořizujme makrofotografi e a fotografi e hornin. Udělejme si vlastní sbírku formátů a vlastní atlas (platí zvláště pro školy). Pěkné ukázky hornin nalezeneme na skalách a zdech našich památek. Udělejme si kamenopisný (petrografi cký) výlet na některou stavbu a část návštěvy věnujme prohlížení kamenů ve zdech, dlažbě a v okolní přírodě. Časem se z nás stanou znalci hornin Prachaticka a to nejen Prachaticka, ale i dalších krajů Čech, protože řadu hornin nalezneme i na jiných místech.

Pan Nauš říká: „Učitelky nemají rády horniny“. Obnovme ztracené sympatie. Autoři vám přejí mnoho nových vjemů, které vám může poskytnout podloží vašeho kraje. Pro pokročilejší znalce hornin pak kniha přináší pomůcku, ve které jsou dokladovány pochody, které na Prachaticku a v širším okolí proběhly v souvislosti se vznikem Českého kráteru a při jeho pozdějších proměnách. Na vnitřní straně zadní strany vazby se pak nalézá návod – klíč pro určování hornin Prachaticka s využitím vzorků z atlasu. V druhém vydání atlasu byly doplněny u některých typických hornin černobílé fotografi e s označením nerostů pro jejich snadnější určení.

Jako pomůcka pro určování nerostů a to zvlátě pro odlišení živce a křemene byly na těchto černobílých reprodukcích makrofotografi í uvedené nerosty zvláště označeny. Byl přizpůsoben název prachatického biotitovce podle nového určení slídy jako fl ogopitu. Doporučený název zní slídovec (fl ogopitovec). Na zadní předsádce je nově doplněn klíč pro určování hornin s využitím atlasu a citace prací, kterébyly vytištěny po 1. vydání knihy.

PRVNÍ VYDÁNÍ NAUŠOVA ATLASU BYLO ROZEBRÁNO.
DRUHÉ OPRAVENÉ A ROZŠÍŘENÉ VYDÁNÍ LZE ZAKOUPIT V JIHOČESKÉM MUZEU.