Vypouštění zajíců do volné přírody

Každý rok Krajský úřad Jihočeského kraje zprostředkovává tzv. myslivecké dotace poskytované z rozpočtu MZe ČR. Pravidelně je pak část těchto prostředků poskytována na podporu ohrožených druhů a zajíce polního (Lepus europaeus). Konkrétně u zajíce polního jsou finance alokovány na nákup, respektive vypouštění zajíců do vhodných lokalit za účelem posílení jejich divoké populace. Vlastní vypouštění je pak možné považovat za opatření, jehož cílem je zastavení, či alespoň zpomalení poklesu populačních hustot zajíce polního v naší krajině, ke kterému dochází zejména díky nevhodné struktuře agroekosystémů a vysoké intenzitě rostlinné produkce. Mladí zajíčci jsou v pro ně vhodných biotopech vypouštěni z dřevěných přepravních beden, a to ihned po převozu na místo. Každý jedinec je označen nesnímatelnou ušní značkou, přičemž značky musí být evidovány po dobu následujících pěti. K vypouštění musí docházet v co nejrannějším věku, tak aby byla zajištěna dostatečná fixace zajíců na místní biotop. V souvislosti s vypouštěním zajíců je pak nutné zmínit vysokou mortalitu mladých zajíců související s jejich omezenou schopností rychlé adaptace v novém prostředí. Za výhodnější způsob posilování místních populací tak lze považovat odchov a postupnou habituaci (přivykání) mladých zajíců na místní podmínky v rámci aklimatizačních zařízení, umístěných přímo v lokalitách jejich budoucích domovských okrsků.

Vypouštění tetřeva hlušce (Tetrao urogallus)

Tetřev hlušec je v rámci ČR řazen mezi kriticky ohrožené druhy živočichů. Jedná se o druh, který se ještě v 19 stolení v našich končinách poměrně běžně vyskytoval, a to v rámci rozlehlých lesních komplexů. Zhruba od poloviny 20 století se však populační hustoty tohoto lesního kura začínají povážlivě snižovat a v současnosti zůstala na území ČR jediná dlouhodobě životaschopná divoká populace pouze na Šumavě, kde žije odhadem 90% všech tetřevů vyskytujících se v rámci naší republiky. Zbytkové populace tetřevů jsou pak vázány na pásmo dalších příhraničních hor (např. Beskydy, Jeseníky, Krkonoše, Český les). Na Šumavě je divoce žijící populace tetřevů dlouhodobě podporována vypouštěním jedinců pocházejících z umělého odchovu realizovaného státním podnikem Lesy České republiky a nacházejícím se v jihočeských Mlynářovicích. Odchovna funguje bezmála 30 let a za tu dobu se jí podařilo úspěšně vypustit přes 400 jedinců tetřeva hlušce (stav k roku 2018). Tetřevi jsou zde odchováváni v prostorných voliérách a krmeni jsou stravou, která se svým složením blíží jejich přirozené potravě. Vlastní vypouštění tetřevů pravidelně probíhá v malebné lokalitě NPR Boubínský prales, respektive v oblasti tzv. Basumského hřebenu. Zde se nacházejí lesní ekosystémy (výška nad 1000 m.n.m.), které svým prostředím tvořeným tlejícími kmeny, rašeliništi, vývraty a výškově i druhově diverzifikovanými porosty dřevin s bohatým podrostem brusnicovitých rostlin, představují pro tetřevi ideální biotop.