Znečištění ovzduší v ČR v roce 2019

Oblasti s překročením imisních limitů z hlediska ochrany lidského zdraví

Každoročně jsou vymezovány oblasti s překročením imisních limitů hromadně pro všechny znečišťující látky, které jsou sledovány z hlediska ochrany lidského zdraví. Mapa oblastí s překročením alespoň jednoho imisního limitu (bez zahrnutí přízemního ozonu) podává ucelenou informaci o kvalitě ovzduší na území ČR. V roce 2019 bylo jako oblast s překročením imisních limitů vymezeno 8,4% území ČR, kde žije přibližně 27,5 % obyvatel (obr. 1).

Obr. 1 Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví bez zahrnutí přízemního ozonu, 2019

 

 

 

        území s překročením IL       8,4 %

 

 

Vymezení těchto oblastí je v naprosté většině zapříčiněno překročením ročního imisního limitu benzo[a]pyrenu, v menší míře se na zařazení území do těchto oblastí podílelo v roce 2019 překročení denního imisního limitu pro suspendované částice PM10 a ročního imisního limitu PM25. Nadlimitní oblasti měly největší plochu v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek (71 %) a v zónách Moravskoslezsko (49 %) a Střední Morava (29 %).

 

V meziročním porovnání 2018/2019 se plocha oblastí s překročením alespoň jednoho imisního limitu bez zahrnutí ozonu zmenšila. Obr. 2 znázorňuje porovnání území s překročenými imisními limity bez zahrnutí ozonu v roce 2019 s rokem 2018 a s pětiletým průměrem za roky 2014-2018.

  

Obr. 2 Porovnání oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví bez zahrnutí přízemního ozonu v roce 2019 a v pětiletém průměru 2014-2018

 

 

 

překročení IL

             bez překročení IL    84,2 % 

          2014–2018            7,4 % 

          2019                      0,7 %

           2014–2018;2019    7,7 %

 

Na základě meziročního srovnání lze konstatovat, že k nejvýraznějšímu zmenšení nadlimitní plochy došlo v oblasti Kladenska, Ústeckého a Zlínského kraje a v Brně, kde došlo k úbytku území s překročeným imisním limitem pro benzo[a]pyren a pro suspendované částice PM10, jejichž koncentrace meziročně poklesly. Z dlouhodobějšího porovnání (obr. 2) je zřejmé, že v roce 2019 je vymezená nadlimitní oblast menšího rozsahu než v pětiletém průměru 2014-2018 a nejvíce zatíženou oblastí z pohledu kvality ovzduší zůstávají kraje Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský. Vymezená plocha s překročením alespoň jednoho imisní­ho limitu bez zahrnutí ozonu v roce 2019 je nejmenší za hodnocené období 2012–2019.

Zlepšení situace lze přisoudit kombinaci faktorů – rok 2019 byl mimořádně teplotně nadnormální a srážkově normální. Navíc v roce 2019 v porovnání s desetiletým průměrem panovaly nadnormálně příznivé rozptylové podmínky. Tyto faktory vedly k menším emisím z vytápění a k lepšímu rozptylu emisí z různých zdrojů. Ke konci roku – v listopadu a prosinci – nedošlo v porovnání s jinými roky k obvyklému k výskytu nepříznivých rozptylových podmínek. Pokles koncentrací lze přisoudit i již realizovaným opatřením pro zlepšení kvality ovzduší, zejména pak výměna kotlů, postupující obnově vozového parku a opatřením na velkých zdrojích.

Jak je v předchozím textu uvedeno, znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem patří k hlavním problémům kvality ovzduší v ČR. V roce 2019 překročily roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu imisní limit (1 ng.m–3) na 41 % měřících stanic. V meziročním srovnání 2018/2019 tak došlo k dalšímu poklesu, neboť v roce 2018 bylo zaznamenáno překročení na 58 %. V roce 2019 se zmenšila plocha s nadlimitními koncentracemi benzo[a]pyrenu a imisní limit byl překročen na 8,4 % plochy území ČR (v roce 2018 na 13 % plochy území ČR). Nejvíce zatíženou oblastí s nejvyššími hodnotami koncentrací benzo[a]pyrenu stále zůstávají kraje Moravskoslezský, Zlínský a Olomoucký. Nejvyšší roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu jsou dlouhodobě zaznamenávány na celém území aglomerace Ostrava/Karviná/ Frýdek-Místek (O/K/F-M) v důsledku nejvyššího emisního zatížení v rámci ČR (z různých typů zdrojů) a vlivu přeshraničního přenosu z Polska.

Obr. 3 Pole roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu, 2019

koncentrace [ng.m-3]

       ≤ 0,4             50,6 %

       0,5-0,6          17,5 %

       0,7-1,0          23,5 %

       1,1-2,0           7,1 %

        > 2,0             1,3 %

 

Emise benzo[a]pyrenu jsou produkovány téměř výhradně spalovacími procesy, při nichž nedochází k dostatečné oxidaci přítomných organických spalitelných látek. BaP je produktem nedokonalého spalování při teplotách 300–600 °C. Mezi jeho nejvýznamnější zdroje se proto řadí spalování pevných paliv v kotlích nižších výkonů, především v domácích topeništích. Lokální vytápění domácností se na emisích benzo[a]pyrenu v roce 2018 v celorepublikovém měřítku podílelo 98,8 %. Hlavní příčinou takto vysokého podílu je spalování pevných paliv, především uhlí, v kotlích starších typů (odhořívací a prohořívací způsob spalování). Podle odhadů představovaly v roce 2018 odhořívací a prohořívací kotle 69 % všech kotlů na spalování pevných paliv v domácnostech ČR. Vliv sektoru dopravy je odhadován na 0,8 %. Vzhledem k dominantnímu podílu lokálního vytápění jsou emise benzo[a]pyrenu rozloženy na území obydlené zástavby celé ČR. Vliv dopravy se uplatňuje především podél dálnic, komunikací s intenzivní dopravou a na území větších městských celků.  

 

Rok 2020 byl z hlediska kvality ovzduší rovněž výjimečně příznivý, koncentrace látek znečišťující ovzduší opět poklesly. Ve všech krajích převažovala velmi dobrá až dobrá kvalita ovzduší – Kvalita ovzduší v r. 2020

Zdroj: grafická ročenka 2019, web ČHMU

 

 
Copyright JČK-OZZL        Prohlášení o přístupnosti Webdesign by Lewest.cz