Stav ovzduší v Jihočeském kraji, vývoj znečišťování ovzduší

Míra znečištění ovzduší v Jihočeském kraji je, na rozdíl od celorepublikového průměru, velmi nízká. Dochází však k lokálnímu překročení ročního imisního limitu pro benzo(a)pyren, překročení imisního limitu je soustředěno do území měst a obcí a souvisí s kombinací vlivů vytápění obytné zástavby (lokální topeniště) a dálkového přenosu. Lokálně rovněž není dodržován 24hodinový imisní limit pro suspendované částice frakce PM10 především v topné sezóně vlivem zhoršených rozptylových podmínek, přítomností sekundárního aerosolu a také v okolí dopravou silně zatížených lokalit.

 

Přípustná úroveň znečištění je dána imisními limity a přípustné četnosti jejich překročení jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

Imisní limity jsou vyhlášeny pro ochranu zdraví lidí pro znečišťující látky:

  • SO2, NO2, CO, benzen, olovo a částice PM10 a PM2,5,
  • troposférický ozon;
  • limity pro celkový obsah znečišťující látky v částicích PM10: As, Cd, Ni, benzo(a)pyrenu;

a pro ochranu ekosystémů a vegetace pro znečišťující látky:

  • SO2, NOx,
  • troposférický ozon.

Imisní limity jsou závazné pro orgány ochrany ovzduší při výkonu jejich působnosti.  

Přípustná úroveň znečišťování je určena emisními limity, emisními stropy, technickými podmínkami provozu zdroje a přípustnou tmavostí kouře a je závazná pro provozovatele zdrojů znečišťování.

  

Přípustná úroveň znečištění zdroj: Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ)

Aktuální stav znečištění a rozptylové podmínky, možné vyhlášení smogové situace  

Mapy znečištění ovzduší   aktuálně zobrazují koncentrace znečišťujících látek naměřené na jednotlivých měřicích stanicích imisního monitoringu

Aktuální stav ovzduší je zveřejněn na webových stránkách ČHMÚ v sekci ovzduší. Kliknutím na stanici s automatizovaným měřícím programem lze zjistit aktuální stav znečištění ovzduší, např. stanice imisního monitoringu CCBD v Nerudově ulici v Č. Budějovicích.

Měřící stanice na území kraje


Typ stanice: Dopravní -T,  Pozaďová - B;
Vysvětlivky: zdroj ČHMÚ

Typ oblasti: Městská - U, Předměstská - S, Venkovská - R;

Charakteristika oblasti: Obytná - R,  Přírodní - N, Obytná/obchodní - RC,

Podkategorie pozaďových venkovských stanic: Regionální - REG,  

měřicí program: A – automatizovaný, D – měření pasivními dosimetry, M – manuální, P – měření polycyklických aromatických uhlovodíků, 0 – měření těžkých kovů (TK) v PM10;

 

 

Hodnocení úrovně znečištění

Na území Jihočeského kraje jsou v současnosti dodržovány platné imisní limity pro oxid siřičitý, oxid dusičitý, oxid uhelnatý, benzen, olovo, arsen, kadmium a nikl a roční imisní limit pro suspendované částice PM10 a PM2,5.

Lokálně je překračován 24hodinový imisní limit pro ochranu zdraví lidí pro suspendované částice frakce PM10 především v topné sezóně vlivem zhoršených rozptylových podmínek a také v okolí silnic s velkou dopravní intenzitou. Lokálně není dodržen taktéž roční imisní limit benzo(a)pyrenu, překročení imisního limitu je soustředěno do území měst a obcí a souvisí s kombinací vlivů vytápění obytné zástavby (lokální topeniště) a dálkového přenosu. Benzo(a)pyren je produktem nedokonalého spalování při teplotách 300-600 °C pevných paliv, především uhlí, v kotlích starších typů (odhořívací a prohořívací způsob spalování). Podle odhadů představovaly v roce 2018 odhořívací a prohořívací kotle 69 % všech kotlů na spalování pevných paliv v domácnostech ČR.

Imisní limit benzo(a)pyrenu není dodržován zejména na území ORP České Budějovice, Jindřichův Hradec, Milevsko, Písek, Soběslav, Strakonice, Tábor, Týn nad Vltavou, Prachatice a Vodňany.

 

 

Analýza měření na stanicích

Stanice: CCBA – České Budějovice-Antala Staška  

Znečišťující látky překračující imisní limit v letech 2011–2019

Z hodnocených látek, sledovaných na stanici České Budějovice-Antala Staška v letech 2011–2016, došlo k překročení imisního limitu pro benzo(a)pyren, jehož roční imisní limit je 1 ng·m-3.

Tab. 1  Koncentrace B[a]P [ng·m-3], stanice CCBA, 2011–2019


 *Červená barva signalizuje překročení příslušného imisního limitu dle přílohy č. 1 a č. 3 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

 

Charakteristika lokality a rozbor imisní situace v okolí stanice

Stanice je umístěna mezi zástavbou vilové čtvrti. V těsné blízkosti, východním směrem, je provozována lehká průmyslová činnost, včetně související obslužné nákladní automobilové dopravy. Podle modelového výpočtu mají na průměrné roční koncentrace benzo[a]pyrenu na stanici nejvyšší podíl lokální topeniště (Tab. 2). Ty v lokalitě měření představují dvě třetiny imisní situace. Druhou významnou skupinou emisních zdrojů, která se podílí svými emisemi až jednou třetinou na imisní situaci průměrných koncentrací benzo[a]pyrenu, jsou emise ze zahraničí.

Tab. 2  Příspěvek kategorií zdrojů k průměrné roční koncentraci B[a]P [%], stanice CCBA


Jak výsledky modelových výpočtů, tak analýza imisní situace na lokalitě CCBA ukazují, že celkově největší podíl na imisní koncentrace benzo[a]pyrenu mají především topné zdroje (lokální), ale také zhoršené rozptylové podmínky v době nejvyšších emisí právě z topných zdrojů.Na lokalitě imisního monitoringu CCBA docházelo v letech 2011 až 2019 soustavně k překročení průměrného ročního imisního limitu pro benzo[a]pyren pro ochranu zdraví lidí.

 

Stanice: CCBD – České Budějovice  

Znečišťující látky překračující imisní limit v letech 2011–2019

Z hodnocených látek, sledovaných na stanici České Budějovice v letech 2011–2019, došlo pouze k překročení imisního limitu pro denní imisní limit PM10 a to v roce 2011, jak je uvedeno v Tab. 3.

Tab. 3  Koncentrace PM10 [µg·m-3], zóna CZ03, stanice CCBD, 2011–2016

*Červená barva signalizuje překročení příslušného imisního limitu dle přílohy č. 1 a č. 3 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

 

Charakteristika lokality a rozbor imisní situace v okolí stanice

Stanice je umístěna asi 1,2 km od centra města mezi městskou zástavbou.  Při levém břehu řeky Vltavy, tj. cca 350 m od měřící stanice, vede frekventovaná komunikace první třídy I/3.

Podle modelového výpočtu mají na průměrné roční koncentraci suspendovaných částic PM10 (Tab. 4) na stanici nejvyšší podíl sekundární částice, které tvoří více jak polovinu imisního příspěvku. Dalšími typy zdrojů, které mají významný vliv na koncentrace PM10 v okolí stanice, jsou emise primárních částic ze silniční dopravy a také z lokálního vytápění. Tyto typy zdrojů tvoří pětinu až čtvrtinu imisní situace.

Tab. 4  Příspěvek kategorií zdrojů k průměrné roční koncentraci PM10 [%], stanice CCBD


Jak výsledky modelových výpočtů, tak analýza imisní situace na lokalitě CCBD ukazují, že celkově největší podíl na znečištění suspendovanými částicemi mají sekundární aerosoly. Ty v lokalitě stanice tvoří polovinu imisní situace. Poněkud méně, avšak stále okolo pětiny až čtvrtiny, mají vliv na imisní situaci emise primárních částic z dopravy a lokálního vytápění.Na lokalitě imisního monitoringu CCBD došlo v roce 2011 k překročení 24hodinového imisního limitu pro koncentrace suspendovaných částic PM10 pro ochranu zdraví lidí. V ostatních sledovaných letech 2012 až 2019 k překračování limitu nedošlo.

 

 

Stanice: CCBT – České Budějovice-Třešňová  

Znečišťující látky překračující imisní limit v letech 2011–2019

Z hodnocených látek, sledovaných na stanici České Budějovice-Antala Staška v letech 2011–2019, došlo k překročení imisního limitu pro benzo(a)pyren uvedený v Tab. 5.

Tab. 5  Koncentrace B[a]P [ng·m-3], zóna CZ03, stanice CCBT, 2011–2019

 


Červená barva signalizuje překročení příslušného imisního limitu dle přílohy č. 1 a č. 3 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.*neúplná data

 

Charakteristika lokality a rozbor imisní situace v okolí stanice

Stanice České Budějovice-Třešňová je umístěna na travnaté ploše sportoviště základní školy, mezi zástavbou vilové čtvrti. Podle modelového výpočtu mají na průměrné roční koncentrace benzo[a]pyrenu na stanici nejvyšší podíl lokální topeniště. Ty v lokalitě měření představují téměř dvě třetiny imisní situace. Druhou významnou skupinou emisních zdrojů, která se podílí až jednou třetinou na imisní situaci průměrných koncentrací benzo[a]pyrenu, jsou emise ze zahraničí.

Tab. 6  Příspěvek kategorií zdrojů k průměrné roční koncentraci B[a]P [%], stanice CCBT

 


Koncentrace benzo[a]pyrenu obecně vykazují výrazný roční chod s maximálními hodnotami v zimním období. Ty souvisejí jak s emisemi z lokálních topenišť, tak i se zhoršenými rozptylovými podmínkami právě v chladnější části roku. 

 

Stanice: CTAB – Tábor  

Znečišťující látky překračující imisní limit v letech 2011–2019

Z hodnocených látek, sledovaných na stanici Tábor v letech 2011–2019, došlo k překročení imisního limitu pro denní imisní limit PM10, Tab. 7.

Tab. 7  Koncentrace PM10 [µg·m-3], stanice CTAB, 2011–2019

*Červená barva signalizuje překročení příslušného imisního limitu dle přílohy č. 1 a č. 3 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

 

Charakteristika lokality a rozbor imisní situace v okolí stanice

Stanice Tábor je klasifikována jako dopravní, městská, je umístěna v centru "nového" města, přibližně 20 m severně nad dopravně zatíženou ulicí Budějovická. V okolí stanice se nacházejí vícepodlažní budovy s možností lokálního vytápění.  Podle modelového výpočtu mají na průměrné roční koncentraci suspendovaných částic PM10 (Tab. 8) na stanici nejvyšší podíl sekundární částice, které tvoří více jak polovinu imisního příspěvku. Dalšími typy zdrojů, které mají významný vliv na koncentrace PM10 měřené na stanici, jsou emise primárních částic z lokálního vytápění a silniční dopravy.

Tab. 8  Příspěvek kategorií zdrojů k průměrné roční koncentraci PM10 [%], stanice CTAB


Jak výsledky modelových výpočtů, tak analýza imisní situace na lokalitě CTAB ukazují, že celkově největší podíl na znečištění suspendovanými částicemi zde mají sekundární částice. Ty v lokalitě stanice tvoří polovinu imisní situace. Poněkud méně, avšak stále okolo třetiny mají vliv na imisní situaci emise primárních částic z lokálního vytápění. Nezanedbatelnou část, cca sedminu imisní situace, způsobují emise primárních částic z automobilové dopravy, především v ulici Budějovická.
Na lokalitě imisního monitoringu CTAB se projevuje především vliv lokálního vytápění v okolí centrální části města, ale také automobilová doprava v Budějovické ulici. V letech 2011 až 2015 a 2017 zde docházelo k překračování 24hodinového imisního limitu pro koncentrace suspendovaných částic PM10 pro ochranu zdraví lidí.  

 

Stanice: CVOD – Vodňany  

Znečišťující látky překračující imisní limit v letech 2011–2019

Z hodnocených látek, sledovaných na stanici Vodňany v letech 2011–2019, došlo rovněž k překročení imisního limitu pro látky 24 hodinový limit PM10, uvedený v Tab. 9.

Tab. 9  Koncentrace PM10 [µg·m-3], zóna CZ03, stanice CVOD, 2011–2019


Charakteristika lokality a rozbor imisní situace v okolí stanice
*Červená barva signalizuje překročení příslušného imisního limitu dle přílohy č. 1 a č. 3 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

Stanice Vodňany je umístěna cca 350 m západně od centra města, na travnaté ploše mezi zástavbou vilové čtvrti. Podle modelového výpočtu mají na průměrnou roční koncentraci suspendovaných částic PM10 (Tab. 10) na stanici nejvyšší podíl sekundární částice, které tvoří více jak polovinu, téměř až dvě třetiny, imisního příspěvku. Druhým významným typem zdrojů, který má nezanedbatelný vliv na koncentrace PM10 měřené na stanici, jsou emise primárních částic z lokálního vytápění. Menší podíl (necelých 10 %) pak představují emise primárních částic ze silniční dopravy.

Tab. 10 Příspěvek kategorií zdrojů k průměrné roční koncentraci PM10 [%], stanice CVOD


Celkově největší podíl na znečištění suspendovanými částicemi mají sekundární částice. Ty v lokalitě stanice tvoří více jak polovinu imisní situace. Okolo čtvrtiny mají vliv na imisní situaci emise primárních částic z lokálního vytápění. Nezanedbatelnou část, cca desetinu imisní situace, způsobují emise primárních částic z automobilové dopravy.Na lokalitě imisního monitoringu CVOD došlo v roce 2011 a 2013 k překročení 24hodinového imisního limitu pro koncentrace suspendovaných částic PM10 pro ochranu zdraví lidí. V ostatních sledovaných letech k překročení limitu nedošlo.

 

Přípustná úroveň znečišťování

 

Roční bilance emisí hlavních znečišťujících látek v letech 2010-2015-2018

 

Legenda k tabulce: TZL  tuhé znečišťující látky        SO2     oxid siřičitý       NOX     oxidy dusíku

                               VOC  těkavé organické látky      CO   oxid uhličitý       NH3    amoniak

 

 

Hodnocení úrovně znečišťování

U všech hlavních znečišťujících látek je od r. 2010 patrný pokles v ročních produkcích emisí, výrazný je zejména u SO2, k mírné stagnaci dochází pouze u emisí amoniaku.

Lokální topeniště (vytápění domácností) jsou majoritním zdrojem primárních emisí tuhých látek i suspendovaných částic PM10 a PM2,5, druhým nejvýznamnějším zdrojem je doprava. Velký podíl na emisích TZL mají i sekundární částice ve formě aerosolu.

Emise z vytápění domácností závisí především na charakteru topné sezóny. Lze konstatovat, že dva roky s odlišnými klimatickými podmínkami mohou vychýlit emisní bilanci z vytápění domácností o 10 – 20 % v závislosti na druhu emisí. Na emisích tuhých znečišťujících látek se ve skupině stacionárních zdrojů podílí vedle vytápění domácností rovněž veřejná energetika a těžba a úprava nerostných surovin.

Vývoj emisí SO2 a NOx je ovlivněn především zdroji REZZO 1 a 2 (vyjmenované zdroje znečišťování ovzduší), které tvoří více než 70 % emisí stacionárních zdrojů.

Snižování emisí SO2 a NOx lze přičíst navyšujícímu se podílu spalované biomasy a s tím související nižší spotřebě uhlí a instalovanému odsíření a denitrifikaci spalin především u tepláren v Plané nad Lužnicí, Českých Budějovicích, Strakonicích, Písku a Táboře.

 
Copyright JČK-OZZL        Prohlášení o přístupnosti Webdesign by Lewest.cz