Chov zvěře ve volnosti

Jedním z hlavních cílů mysliveckého hospodaření je udržení volně žijící zvěře v dobrém zdravotním stavu a fyzické kondici, tak aby zvěř byla schopna přežívat i období spojené se strádáním a omezenou potravní nabídkou. Jelikož nedílnou součástí myslivosti je i lov trofejové zvěře, je přirozeným zájmem myslivců trvalé zvyšování tzv. bodové hodnoty trofejí. Z těchto důvodů myslivci zvěři v období nouze předkládají energeticky hodnotné krmivo a minerální lizy. Povinnost přikrmovat zvěř přitom myslivcům ukládá přímo zákon o myslivosti, konkrétně § 11 odst. 4 zákona o myslivosti. Zároveň platí, že myslivci musejí zvěř chránit především před nepříznivými vlivy prostředí, nakažlivými nemocemi a škodlivými zásahy lidí. Vzhledem k tomu, že zvěř nezná lidmi vymezené hranice a ke svému životu potřebuje dostatečný prostor, byla minimální výměra honiteb v ČR za účelem úspěšného chovu zvěře ve volnosti stanovena na 500 ha. Nutno ovšem podotknout, že 500 ha souvislých honebních pozemků zdaleka nedostačuje pro cílený chov zvěře s vyšším migračním potenciálem (typicky jelení či černá zvěř).

Velcí sudokopytníci v naší krajině stále chybí

 
Copyright JČK-OZZLWebdesign by Lewest.cz