Armáda pomůže při ochraně vzácných živočichů

V rámci ženijního cvičení 15.ženijního pluku a 42.mechanizovaného praporu bude v průběhu dubna na území bývalého cvičiště Tábor – Zahrádka realizován soubor opatření s cílem zlepšení podmínek pro celou řadu zvláště chráněných druhů živočichů. Na první pohled se výcvik armády a ochrana přírody jeví jako dva neslučitelné jevy – opak je ale pravdou – zejména aktivní cvičiště jsou dnes totiž z pohledu druhové rozmanitosti často tím nejlepším, co máme v krajině k dispozici. Problém našeho bývalého cvičiště tak paradoxně spočívá v tom, že jej již před lety armáda přestala „ničit“. Celé území tak postupně zarůstá pouze několika dominantními druhy travin a keřů, bývalé vodní plochy rychle zanikají a nové nevznikají a celé toto území tak rychle míří k druhově i biotopově chudému lesu. S tím odtud mizí celá řada druhů rostlin, hmyzu a dalších bezobratlých, obojživelníků, plazů, ptáků atd. Optimálním cílovým stavem z pohledu ochrany přírody je co nejpestřejší mozaika stanovišť s různými vodními plochami (včetně kaluží a zaplavených kolejí vyjetých a udržovaných těžkou technikou) a s cca pouze 20 % pokryvností dřevin. Celá plocha je v současné době nadměrně zarostlá keřovou a stromovou vegetací. Mimo jiné sem díky tomu nemůže pronikat sluneční záření (a mnoho druhů rostlin a živočichů to má stejně jako princezna Zubejda z jedné známé pohádky – bez slunce strádají či dokonce nemohou žít). Část keřů a dřevin je proto třeba odstranit, přičemž větve a kmeny lze poté ponechat pro živočichy na místě na hromadách či v různých formacích jako úkryty, místa pro slunění, zimoviště atd. Současně by mělo probíhat maximální pojíždění všech pozemků, kde to dovolují vlastnické vztahy pomocí vojenské techniky.

Čolek velký (Triturus cristatus)

Ke kýženému cíli můžeme dojít za vynaložení značných prostředků formou různých cílených zásahů nebo, jako v našem případě, spojit dvě užitečné činnosti – výcvik armády a ochranu přírody (odborně se tomu říká vojenský management). Vojenskou mluvou – nyní za sebou máme taktickou přípravu, kdy si odborníci, úředníci a vojáci předem „sladili noty“, před sebou pak dubnové cvičení.

Rosnička zelená (Hyla arborea)

Takovýto typ managementu vypadá totiž na první pohled poměrně nekompromisně a nelze zastírat, že při něm může docházet i k usmrcení jedinců některých druhů, včetně těch zvláště chráněných. Je třeba si ale uvědomit, že jednotlivé oběti zde jednoznačně padají na oltář prosperity celých populací. To není domněnka, to víme z dlouholetých zkušeností z řady vojenských cvičišť. Naopak, pokud bychom podobný management neprováděli, postupně by odtud vymizely populace druhů, jako je listonoh letní, čolek obecný, čolek horský, čolek velký, kuňka obecná, blatnice skvrnitá, skokan krátkonohý, skokan zelený, skokan ostronosý, rosnička zelená, ropucha obecná, ještěrka obecná, ještěrka živorodá, slepýš křehký, užovka obojková, užovka hladká, slavík modráček středoevropský, bekasina otavní a další.

Naštěstí se pro ně nyní rýsuje obraz mnohem světlejších zítřků, tak buďme trochu trpěliví, k primárnímu zásahu shovívaví a za rok se tu můžeme začít scházet v „malé“ zoologické a botanické zahradě.

Autor textu je Mgr. David Fischer, zoolog Hornického muzea Příbram

Listonoh letní (Triops cancriformis)

přírodní památka Tábor-Zahrádka